Zpět

Jak směřovat evropské dotace tam, kde jsou skutečně třeba? Šancí jsou integrované nástroje

Čerpání financí prostřednictví tzv. integrovaných nástrojů v sobě skrývá celou řadu výhod, od přesnějšího zacílení dotační pomoci až po širší spolupráci obcí a jiných subjektů z jednoho společného území.


Integrované nástroje jsou novým způsobem čerpání prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Představují specifický mechanismus, díky kterému se unijní dotace rozdělují podle potřeb konkrétně vymezených oblastí, čímž umožňují lepší zacílení a propojení projektů na daném území (tzv. územní dimenze).

V České republice se v posledních sedmi letech realizovaly tři typy integrovaných nástrojů – Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na ně bylo vyčleněno zhruba 30 procent finančních zdrojů.

Samotnou integrovanost lze chápat ve čtyřech rovinách, a to územní, věcné, finanční a organizační.

„Územní integrovanost vyzdvihuje projekty, které mají dopad nejen na území jedné obce, ale mají vliv na celou metropolitní oblast. Věcná integrovanost se zaměřuje na komplexní projekty, ve kterých propojujeme několik dílčích systémů do jednoho. Neplýtváme tak zdroji a nedochází k vytváření duplicit, vše probíhá na základě důkladné analýzy území. Finanční integrovanost nám umožňuje čerpat zdroje z různých operačních programů. Organizační integrovanost vyzdvihuje spolupráci, která probíhá především na partnerském principu a důkladné komunikace města Brna s okolními obcemi,“ vysvětlil vedoucí oddělení řízení nástroje ITI a metropolitní spolupráce Magistrátu města Brna Petr Šašinka.

Pozitivní ohlasy zaznívají i v případě Integrovaných plánů rozvoje území. „Výhody v IPRÚ vidíme v tom, že si sami řídíme investice, které spatřujeme v území jako potřebné,“ uvedla Petra Tůmová, manažerka IPRÚ Mladá Boleslav. Podobnou zkušenost mají i na Zlínsku.

„Prostřednictvím IPRÚ se mohou v územích realizovat větší, komplikovanější či na přípravu náročnější nebo vzájemně propojené a na sebe navazující projekty, které do území přinášejí větší efekty než individuální projekty, což je umožněno rezervováním finanční alokace pro jednotlivé integrované nástroje IPRÚ,“ popsala Tereza Chloupková z Odboru rozvoje magistrátu města Jihlava.

Integrované územní investice

ITI se v nynějším programovém období 2014-2020 implementovaly v sedmi oblastech s počtem obyvatel nad 300 tisíc, které mají přispět k rozvoji a konkurenceschopnosti národní ekonomiky. Konkrétně s nimi mají zkušenosti metropolitní oblasti Praha, Brno, Ostrava a Plzeň a sídelní aglomerace Ústí nad Labem-Chomutov, Olomouc a Hradec Králové-Pardubice. Finanční podpora v nich směřuje do oblastí dopravy, sociální soudržnosti, udržitelné ekonomiky a životního prostředí.

„Vůbec největším a patrně i nejvýznamnějším projektem je modernizace tramvajové trati Most-Litvínov, na kterou získal Dopravní podnik města Mostu a Litvínova podporu prostřednictvím ITI z OP Doprava ve výši 468 milionů korun. Jedná se o projekt zásadního strategického významu, na který ale navazují a budou navazovat další projekty, například terminál v Litvínově,“ vyzdvihl vedoucí oddělení řízení ITI Ústecko-chomutovské aglomerace Jiří Starý.

Integrované investice využily na budování dopravní infrastruktury také Hradec Králové a Pardubice.

„V oblasti dopravy došlo k dokončení části Cyklostezky Hradec Králové-Pardubice ‚Stezka Mechu a Perníku‘. Dále došlo k realizaci dopravních terminálů v aglomeraci, například v Chrudimi, Jaroměři, Pardubicích či Hradci Králové,“ dodala Michaela Kudynová z ITI Hradecko-pardubické aglomerace.

Doprava ale rozhodně není jedinou oblastí, do které peníze prostřednictvím ITI míří.

„Projekty v oblasti vzdělávání jsou zaměřeny na podporu polytechnického vzdělávání na základních a středních školách, zejména významné je excelentní vzdělávací centrum Centrální polytechnické dílny (CPD) v Pardubicích, jehož otevření se předpokládá v roce 2022. Na projekt CPD navazuje celková rekonverze Automatických mlýnů v Pardubicích, kde vznikne nové kulturně-vzdělávací centrum města,“ uvedla dále Kudynová.

Stranou nezůstává ani sociální oblast. Na Brněnsku byl podle Šašinky například podpořen rozvoj sociálních služeb Hospice sv. Alžběty.

Významná je i oblast vědy a inovací. „V oblasti vědy a výzkumu bylo podpořeno několik výzkumných projektů UJEP zaměřených na nanotechnologie, biomedicínu, ale i témata spadající do agendy smart city, kde budou výsledky projektu využitelné pro veřejnou správu,“ dodal Starý z ITI Ústecko-chomutovské aglomerace.

Integrované plány rozvoje území

V případě IPRÚ je zacílení projektů užší, i když hlavní oblasti se do značné míry překrývají s těmi v ITI – jedná se o veřejné služby, vzdělávání, dopravu a životní prostředí. Finanční prostředky směřují také na výzkum a s ním související potřebnou infrastrukturu či další problematické oblasti specifické pro konkrétní území.

IPRÚ se uplatňují zejména v oblastech, kde se nacházejí významná hospodářská, sociální a kulturní centra. Těmi jsou České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Zlín a Liberec-Jablonec nad Nisou a jejich okolí.

V Jihlavě například nakoupili z alokovaných financí devět nízkoemisních bezbariérových autobusů. S nákupem nízkopodlažních autobusů MHD mají zkušenosti i na Mladoboleslavsku.

„Mladá Boleslav je v rámci celé ČR územím s jedním z nejvyšších stupňů automobilizace, a proto chceme obyvatelům nabídnout kvalitní alternativu k dopravě do zaměstnání, škol či za službami,“ uvedla manažerka Tůmová.

Hromadnou dopravu se rozhodli zmodernizovat i na Karlovarsku, Liberecku nebo Zlínsku.

Kromě hromadné dopravy jsou častými projekty také nová parkoviště či dopravní terminály. Oblíbená je i cyklodoprava.

„V současné době máme ukončeno již devět projektů na cyklostezky a další jsou v realizaci a v přípravě.  Na budování cyklostezek navazuje projekt Sdílená kola – Rekola, který se doposud jeví jako velmi efektivní a oblíbený, a to i v průběhu podzimních a zimních měsíců. Tento projekt je mimo finanční podporu z ESIF, ale svým charakterem vhodně doplňuje záměr regionu nabízet obyvatelům alternativní možnost dopravy,“ popsala Tůmová z IPRÚ Mladá Boleslav.

Kromě dopravy dominuje také podpora sociálních služeb, příkladem je jihlavská aglomerace, kde vzniklo Centrum sociálních služeb.

Na Mladoboleslavsku zase díky integrovanému nástroji vznikla desítka sociálních bytů nebo Azylový dům. Obdobně i v liberecko-jabloneckém IPRÚ došlo k rekonstrukci Liebiegova paláce na polyfunkční komunitní centrum. Lepší péči pro klienty sociálních služeb se podařilo zajistit také ve Zlínském kraji.

„Největší přínos integrované strategie byl u projektů z Operačního programu Zaměstnanost, kdy se během jednání pracovní skupiny při podávání projektových záměrů sešlo více záměrů zaměřených na jednu cílovou skupinu. Díky komunikaci a koordinaci došlo k zacílení předložených záměrů i do dalších cílových skupin v území,“ popsala své zkušenosti Ivana Síbrtová z IPRÚ Karlovy Vary.

V oblasti vzdělávání se podporuje zejména zřizování a rekonstrukce mateřských školek nebo obnova odborných učeben. Zkušenosti s tím mají například na Liberecku, Jihlavsku nebo Karlovarsku.

Kromě toho díky integrovaným nástrojům ožívají také české památky. Na Zlínsku například došlo k revitalizaci Baťova mrakodrapu, na Karlovarsku zase byla zajištěna obnova střechy a fasády Karlovarského městského divadla či Goethovy vyhlídky nebo rekonstrukce Sadové a Mlýnské kolonády.

Ne vše je tak perfektní

Integrované nástroje se tak zdají být v mnoha ohledech lepší než klasické čerpání evropských dotací centrálně přes operační programy. Barbara Steinzová, manažerka IPRÚ územní aglomerace Liberec-Jablonec nad Nisou, ale upozorňuje, že jistota finanční alokace může být i nevýhodou. Žadatelé totiž nemusí soutěžit v rámci individuálních výzev, nejsou vázáni přísnými termíny a proces realizace IPRÚ se tím může zpozdit.

Určitou daní za nalezení a schválení strategického integrovaného projektu pak může být dle manažerů integrovaných nástrojů mimo jiné větší administrativní zátěž a delší schvalovací procesy. „Oproti individuálním projektům musí integrovaný projekt splnit náročnější kritéria hodnocení a projít rozsáhlejším procesem schvalování, tedy projednáním na Pracovní skupině a Řídícím výboru,“ uvedl Šašinka.

Zároveň i samotná integrovanost nemusí být vždy perfektní.  „Nevýhodami je obtížné hledání integrovaných řešení napříč celou aglomerací, neboť každé město má zkrátka své vlastní problémy a žadatelé se mohou obtížně orientovat v implementační struktuře ITI,“ uvedl vedoucí oddělení řízení ITI Ústecko-chomutovské aglomerace Jiří Starý.

Určitou komplikací zejména pro IPRÚ je možnost čerpání pouze ze třech současných operačních programů (OP) – z OP Doprava (OPD), OP Zaměstnanost (OPZ) a z Integrovaného regionálního OP (IROP). Přestože ITI mohou čerpat z více OP, chybí jim pro implementaci v operačních programech jednotný závazný rámec.

Budoucnost integrovaných nástrojů

Vyjednávání o budoucím rozdělení evropských peněz sice stále probíhá, už teď je ale jasné, že integrované nástroje budou pokračovat i po roce 2020. Mají navíc nabýt na významu. Podporují je nejen subjekty, které si je v posledních letech samy vyzkoušely, tedy samotné metropole a aglomerace, ale i Evropská komise a další orgány EU, jako například poradní Výbor regionů.

S integrovanými nástroji počítá také nová Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ pro následujících sedm let, což ve svém country reportu publikovaném na konci února ocenila i Komise.

Strategie slibuje lepší zacílení a zjednodušení čerpání prostředků EU z integrovaných nástrojů a větší zapojení zainteresovaných aktérů.

Změn doznají i jednotlivé typy integrovaných nástrojů. Namísto současných sedmi ITI a šesti IPRÚ bude tento specifický způsob čerpání evropských dotací realizovat 13 městských metropolitních území a aglomerací. Budou jimi metropolitní oblasti Praha, Brno a Ostrava, dále aglomerace Plzeň, Ústí n.L.-Chomutov, Olomouc a Hradec Králové-Pardubice a dále České Budějovice, Karlovy Vary, Liberec-Jablonec nad Nisou, Jihlava, Zlín a Mladá Boleslav a jejich okolí. Dojde tak ke spojení předchozích dvou typů, a namísto IPRÚ budou jen ITI.

Podle Chloupkové z jihlavského IPRÚ by tím mohlo dojít ke sjednocení postupů při přípravě i realizaci integrovaných nástrojů, což by mělo být zjednodušení především pro řídicí orgány dotčených operačních programů a jejich zprostředkující subjekty. Zároveň by měly být zjednodušeny administrativní kroky v realizaci integrovaného nástroje ITI, kdy by do implementačních struktur neměl být zapojen zprostředkující subjekt ITI na úrovni měst, obdobně jako je tomu v současném období u nástroje IPRÚ.

Strukturou a způsobem řízení se tedy budoucí ITI budou podle manažerů nynějších integrovaných nástrojů podobat IPRÚ. Kromě toho se zejména u IPRÚ zvětší území, na němž bude možné realizovat projekty pod hlavičkou integrovaných nástrojů (ITI) a budou zároveň moci čerpat z více operačních programů než je tomu dnes. Například na území Mladoboleslavska, které dnes v rámci IPRÚ zahrnuje 18 obcí, bude nově čítat pod ITI 61 obcí. Karlovarské ITI bude mít zase o šest obcí více včetně Sokolova. K Ústecko-chomutovské aglomeraci se nově připojí Litoměřice.

Komunitně vedený místní rozvoj by měl rovněž nadále pokračovat, zatím ale není jasné, kolik místních akčních skupin se bude schopno zapojit. Dnes je jich kolem 180.

Budoucí zacílení integrovaných nástrojů

Doznat změn by mělo i zacílení projektů na konkrétní problémy daného území.

Integrované nástroje by se podle národní strategie měly zaměřit na podporu výzkumu a inovací, rozvoje podnikatelské sféry, dopravy, revitalizace brownfieldů nebo lepší dostupnosti vysokorychlostního internetu. Finanční vzpruhu by mohly získat také památky.

Konkrétní zacílení by ale mělo být nakonec v rukou měst a regionů, které by je měly definovat ve svých integrovaných strategiích a akčních plánech. Už teď se proto mohou připravovat projektové záměry. Zatím ale není jisté, jak by měly vypadat – zda by mělo jít o jeden velký integrovaný projekt, jeden specifický projekt s návazností na další menší, nebo propojení dílčích projektů strategického významu.

„V příštím programovém období bychom rádi navázali na již realizované projekty. Finanční prostředky bychom proto rádi alokovali do oblasti dopravy, vzdělávání, kultury, výzkumu a vývoje, ve větším rozsahu do životního prostředí. Z témat, která bychom rádi přidali nově, se jedná například o sociální oblast, veřejná prostranství či cestovní ruch,“ popsala plány hradecko-pardubické ITI Kudynová.

Podobně chce směřovat i Jihlavsko. „Na základě předběžného průzkumu absorpční kapacity na území jihlavské aglomerace by tyto prostředky měly v území podpořit zejména oblast dopravy, revitalizace veřejných prostranství, životního prostředí, sociální oblast, oblast vzdělávání či cestovní ruch,“ uvedla Chloupková z nynějšího jihlavského IPRÚ.

„Finance v aglomeraci by měly obecně směřovat do tzv. modrozelené infrastruktury. Rovněž jsou kladeny nároky na e-government a kyberbezpečnost,“ vysvětlil redakci Jiří Krajča z IPRÚ Zlínské aglomerace.

„Doufáme, že v ITI se v novém období objeví řada inovativních projektů, které se budou věnovat aktuálním tématům a budou mít řadu multiplikačních efektů. Příkladem je využití vodíkové technologie nebo autonomní mobilita,“ uzavřel Starý z ITI Ústecko-Chomutovsko.

Zdroj: euractiv.cz

 

Další články z euractiv.cz:

V Bruselu se dá lépe domluvit než v Česku, říká zástupce Plzeňského kraje v hlavním městě EU

Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.

Jak přistupovat k plzeňské dopravě? Integrovaně!

Od prosince mohou lidé v Plzni využívat prodlouženou tramvajovou trať z Lochotína na Bory, která má ulehčit život nejen studentům Západočeské univerzity. Dlouho očekávaný projekt vznikl skrze tzv. integrované územní investice, do kterých putují peníze z evropských fondů.




21.04.2020